Zabydlování ve Wanace krůček po krůčku

Už 3 týdny, od návratu z Mt. Cooku, rozšiřujeme řady stálých obyvatel městečka Wanaka a dny i noci se kolem nás míhají a letí, rychleji, než kdy jindy. Plán byl do začátku jasný, najít bydlení, práci a pak tu můžeme vegetit a užívat toto nádherné místo pro život. Dopředu byla domluvena jen 14ti denní práce Verunky jako vedoucí na dětském prázdninovém programu, což si ošéfovala při průjezdu Wanakou během cestování. Prázniny začaly 14.4. a od té doby chodí každý den domů s nůší vtipných příběhů, neopakovatelných dětských postřehů, připomínek, nápadu a seznamem vyvedených vylomenin. Naučila děti šipkovanou, jezdili na koních, tančili a těžko říct, kdo z nich si prázdninového programu užívá víc. Dorazili jsme sem v dobu, kdy si léto podávalo ruku s podzimem, sluníčko začalo dřív zapadat za kopce a s příchodem nočních mrazíků se s Wanakou rozloučila i většina turistů, kteří s sebou odvezli i hodně potenciálních pracovních míst pro lufťáky jako jsme my. No ale co, vždyť je tu tak krásně, trocha extra námahy nás neodradí. Pustili jsme se do toho s vervou:-) Ve 4 tisícovém městě není až tak náročné zmapovat možnosti, kde se vše inzeruje, jako jeden inzertní plátek co vychází každou středu, 4 nástěnky v čele s tou v jediném místním supermarketu a místní rádio. Inzeráty, telefony, rozdávání životopisů, ježdění z místa na místo nás zabavovaly několik hodin denně a ve volném čase jsme procházeli tůry a kopce v okolí, seznomavali se s městem, mapovali volnočasové vyžití, hráli tenis, jezdili na kole, navštívili jazykovou školu a poflakovali se u jezera. Při návštěvě pracovní agentury, 3. den ve Wanace, jsme šťastně narazili na Sally, o níž a jejím manželovi Donovi, u kterých teď bydlíme, už víte z předchozího článku. Verunka u nich začala na pár hodin denně pracovat jako výpomoc v domácnosti a Donův připomínač léků na jeho zapomínání a pro Kubíka se našlo pár hodin zahradničení. Po zjištění, že bydlíme v Hermanovi, se našel i krásný pokoj v podkroví s nádherným výhledem na hory a my v tu chvíli skoro ani nevěděli, co si s tou hromadou šťastné náhody najednou počít:-) S tak pohodovým zázemím jsme se namotivovaní ještě víc obuli do dalších lítaček a shánění. Verča se po Wanace proslavila svými koláči, pečenými sušenkami, štrůdly a tak si například všichni členové tenisového klubu pochutnávají na českém perníku a mlsně mlaskají nad po zápasech prázdnými talíři. Jinak ji inzerujeme všude jako chůvu pro děti, dali jsme vědět všem školkám, vyvěsili a otiskli inzeráty, vyrobili vizitky a čtyřikrát denně se o ní doslechnete dokonce i v místním rádiu:-) Kubík začal s mytím oken pro Sally a její kamarádky, společně zahradničíme, sbíráme úrody na nejrůznějších farmách, připravujeme zahrady k zimnímu spánku, stříháme, kopeme, ryjeme, plejeme vše, co se dá. Kubík má od 14.4. stabilní práci v podobě správce vína a piva v místním supermarketu. Černá slušivá uniforma krásně ladí s jeho čerstvým doma provedeným sestřihem vlasů, na který jsme po dobách tarzan účesu náležitě pyšní:o). Minulý týden jsme si na tři dny vyzkoušeli práci na vinicích, kde jsme jeden den trošku promrzli, když na Zéland opět zafoukalo od Antarktidy, což přineslo do Wanaky první pořádnou nadílku sněhu, zastřihli si pár prstíků, ale jinak se nabaštili slaďoučkého vína, poznali koloběh hroznů odrůdy Pinot Noir, nasbírali ho asi tak 10tun a poznali pár pohodových lidiček. O víkendu jsme nazdobili vajíčka, protáhli nohy na kopcích a pedálech kol a zítra nám do domu přibyde 5 členů rodiny, takže se na týden odporoučíme do garáže s noclehem v Hermanovi, který obdržel zlatou medaili za bezproblémové získání technické. Užívejte krásných jarně-slunečných dnů, období bezvládí a my se těšíme na vaše novinky. Tady se mrkněte na fotky...