14. 9. 2009
Výprava za klokany
Plni krásných dojmů ze závěrečného kolečka po jižním ostrově Nového Zélandu jsme v Christchurchi 22.8. zasedli do letadla a vznesli se k oblakům, při přeletu Alp za svítání sluníčka jsme uzavřeli jednoroční pobyt na NZ a vydali se vstříc novým zítřkům. Po pár hodinách jsme přistáli v Sydney, nabrali bágly a začali hopskat ulicemi hledajíce autobus k Princess Street, kde bydlí Jess. Klíče od domečku jsme našli pod rohožkou a uvnitř uvítací dopis s mapou cesty do baru, kde jsme našli kamarádku s úsměvem na tváři. Večer jsme strávili procházkou v centru nejkrásnějšího přístavu světa, prohlídkou Harbour Bridge, Opera House a zakotvením v baru pod Operou jsme zakončili seznamovací den. Další ráno jsme se probudili se svítáním a s pocitem a chutí jít si zaběhat, které jsme se nebránili. Proběhli jsme se a přivítali nový den snídaní na dvorku. Australská zima s teplotami kolem 23C byla ideální a u Jess jsme se již během prvních pár hodin cítili velice vítaní. Vyrazili jsme na prohlídku doků, The Rocks, tržnice, celý den jsme šlapali, klábosili a vykrucovali hlavu všemi směry. Při další běhací akci pondělního rána jsme v parku narazili na nejukřičenější strom, který jsme kdy viděli. Byl plný bílých, velkých papoušků kakadů a strašného skřehotu, po pohodové snídani v trávě jsme se vydali na prohlídku Bondi beach odkud nás vyhnal lehký deštík přímo do Chinatown. Teplý ale příliš vytrvalý deštík nás přiměl k návratu k Jess, kde jsme povečeřeli burito s kuřátkem, skloukli 300 bitva u Thermopyl a chrněli jak mimča. Další den jsme vyrazili do Taronga ZOO, která je úplně nádherná. Dostala nás promyšlená, zábavná a obdivuhodná show lachtanů, malé baby slůňátko, koaly které kvůli nám dokonce vstaly a ukázaly nám jak se baští eukalyptus, klokani s mláďaty v kapsách i výhledy na přístav. Jess nám nezapomněla každý den zopakovat, že Sydney je nejkrásnější přístav na světě a my jsme se tomu vůbec nebránili:o). Následující půlden nám trochu zpestřilo pronajímání auta, které se nám zdálo pekelně předražené, ale vše dobře dopadlo a odpoledne už jsme se kochali krásami Olympijského parku. Tedy spíše Kubík se kochal a Verča ho doprovázela:o). Západ slunce jsme pozorovali z věže v centru města Sky Tower. Sluníčko a bezvětří dalšího rána nahrávaly výletu na další z pláží a sice Manly beach. Jelikož Verča nepříliš dobře rozdýchává cesty na lodích, sedli jsme do jednoho z nejpomalejších autobusů na světě a o tři hodiny později vystoupili na pobřeží. Po kratší procházce jsme si vyhlédli místečko pro opalovačku a zpět do centra jsme jeli parníkem, což je asi nejběžnější způsob dopravy v Sydney. Cesta trvala proti třem hodinám necelých 30minut. Večer jsme s Jess strávili v Kings Cross čtvrti a české hospodě Praha nad svíčkovou, tatarárekem a čepovaným Bernardem. V pátek jsme vyfasovali pronajaté miniauto, do kterého se pan řidič tak tak nasoukal a vyrazili jsme na výlet do Blue Mountains. První zastávkou byl Wentworth vodopád, kde nás ohromili hloubky pod námi a dálavy před námi. Před soumrakem jsme dorazili do Katoomby, obhlédli Tři Sestry v podobě masivních skal a ubytovali se v hostelu. Večer se ochladilo, místní začali vytahovat šály a čepice, pro nás se zatím jednalo o páskáče a na krátký rukáv něco s dlouhým. Při večeři v thajské restauraci jsme hodnotili náš pobyt a snažili se dobře zapamatovat, které důležité věci si z něj odvážíme. Po ránu se Verča musela poprat s alergií na peří, která jí za noc z těla udělala mraveniště a jen co se tohle zmáklo, šlo vše už zase jako po másle. Zástavka na Blackheath a Grose Valley směrem k Jenolan jeskyním. Při prvním střetu zraku s hopsající krávou jsme sebou trhli. A při druhém podrobnějším pohledu do stáda krav jsme zjistili, že žijí v symbióze s klokany!!To byla krása. Narazili jsme na stádo 23 klokanů, kteří trochu zastínili mohutné, přírodou vykutané skály a být poblíž místo na zaparkování asi bychom tam přespali. Poslední den naší výpravy jsme navštívili starou horskou železnici, botanické zahrady v Mt Wilson a vrátili se do centra k Jess. Vycházkou do přístavu a focením všehomožného jsme se rozloučili se Sydney a druhý den v poledne se slzou v oku usedali do dalšího letadla. Bohužel vám obrázky a fotky tentokrát ani příště ukázat nemůžeme, před zálohováním se nám zbláznil počítač a všechno je fuč...Letíme na Fiji.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)