Ohlédnutí za uplynulými měsíci

Od našeho posledního zářijového článku už trochu vody uplynulo, všichni jsme papírově o rok starší (jestli se cítíme na 15 nebo na 80 se mění :o), zavřeli jsme několikero dveří a další otvíráme, zabydlujeme nové hnízdo, vítáme první symboly jara atd. Podzim, zima i nastupující jaro jsou u nás ve znamení změn, na podzim jsme se rozhodli přestěhovat, v zimě jsme to zrealizovali a jaro s sebou přináší nejen nové síly a energii, ale i příležitosti a možnosti, které se snažíme zachytit a uvést v život, to bychom ale předbíhali. S brušperskými Kuřátky, jsme v říjnu podnikly krásný výlet na farmu Bludička u Nového Jičína, kterou můžeme jen doporučit, děti i maminky si zajezdlily na koníkách, nakrmily osla, pochovaly morčátka a jiné zvířectvo. Další povedenou akcí byla Mikulášská besídka či lampiónový průvod za skřítkem Kaštánkem. Narozeninové oslavy Štěpánka a Kuby, kteří své jubilea spojili, probíhaly v kruhu rodinném a od té doby je Štěpi zaměstnán na dva úvazky. Když svleče kuchařskou zástěru a opustí prostor své kuchyňky, obléká pomyslný mundur popeláře a s neuvěřitelnou vervou a výdrží převáží kamínky a kaštany z popelnic na skládky. Prosinec byl kromě vůně cukroví protkán i posledními hodinami v tanečním studiu, posledními lekcemi angličtiny, Vánočními besídkami, které byly zároveň rozlučkami a intenzivními návštěvami všech blízkých, kteří ještě byli blízko a teď jsou pořád blízko, ale bydlí kousek dál. Na Vánoce jsme k babi a dědovi na Valachy odjeli se dvěma většími taškami a s těmi jsme také o týden později v Krkonoších už zůstali. Rozhodli jsme se pro rychlejší variantu stěhování do Markoušovic a Kuba naši expedici prozatím doplňuje o víkendech. Pravidelně zužitkovává to, co okoukal v Indii, což je vidět při každém příjezdu na nabalenosti auta, ze kterého když věci vyskládá, zaberou celou místnost! Klobouk dolů, Verča je potom třídí na necháme si x vyhodíme x uskladníme. Ježíšek asi o našich úmyslech věděl a tak nám pro jistotu nechal dárky pod všemi vánočními stromečky, abychom nepřišli zkrátka. No a od té doby nám doma pravidelně voní domácí chléb z pekárny, ze Štěpiho je kromě kuchaře a popeláře ještě lyžař, kterému podmínky nepřejí, ale mu to nevadí a trénuje si doma na koberci apod. Další oslavou v pořadí byla třicítka Verči, kterou jsme oslavili na baráčku v Markoušovicích za mezinárodní účasti, kterou zorganizoval Kuba, a ke zdárnému průběhu přispěla celá rodina. Večerní česko-francouzské zpívání a aktivity završila slivovice, která některé zúčastněné odbourala na celý následující den, ale chutnala a chutnat možná jednou zase bude. Podnikli jsme výlet na řezbářské závody do Adršpachu, do ZOO Dvůr Králové a tam se Verče tak zalíbilo, že tam jezdí od té chvíle pravidelně každé úterý a středu lektorovat angličtinu. Děda Zdeněk už si obstaral permanentku a dělají se Štěpánkem výlety za zvířátky. Tedy děda za zvířátky a Štěpánek prozkoumává zejména topení, větráky, zapínače, vypínače, výfuky, roury, kabely, svítidla a jiné technické vymoženosti, které jsou v pavilonech k vidění. Ještě že má děda technické vzdělání a dokáže odpovídat na jeho všetečné dotazy. Poslední týden v lednu jsme se intenzivně věnovali zabydlování v bytečku nad Verčinými rodiči, což se zdařilo. Pomalounku polehounku se díváme po okolí, oťukáváme si místní prostředí a domorodce. Verča vede několik kurzů angličtiny, vzali jsme kytaru do mateřského klubu Žaltmánek a budeme ji asi brát i příště, Kuba si zakládá s.r.o., aby mohl v divočině fungovat na volné vlastní noze, sníme o založení lesní školky, sžíváme se s prostorem, kde i když jste celý den venku a chcete někoho potkat se to většinou nepovede, s krásnou přírodou, novým vnímáním a organizací času, kdy zapomenout máslo neznamená 5minut chůze, ale 20minut jízdy autem, užíváme přítomnosti rodiny a možností, které společné soužití nabízí a spoustu dalšího. Někdy si stýskáme a je nám smutno, někdy to dře, ale důležité je si uvědomit, že realita je jen jedna a náboj ji dáváme my všichni tím, jak se k ní stavíme, jak o ní mluvíme, myslíme, jak si ji malujeme… a tak se můžeme radovat z toho, že je venku 10C, že se můžeme učit jezdit na kole, že jsme si o víkendu uvařili čaj z čerstvých kopřiv a nebo být naštvaní, že není zima když má být, že je všude bláto atd., na rtuť teploměru to ale bude mít pramalý vliv. Přejeme vám hezké dny a týdny a těšíme se naviděnou na nové adrese. Fotky zde...