Jaro, léto 2015

Jsme tu s naším dalším půlročníkovým číslem zpravodaje. Končili jsme tím, že Štěpánka čeká další významný krok a sice vstup do školky. Po čtyřech měsících fungování naší mravenčí školky nás za dva týdny čeká Vítání nových mravenečků na další školní rok. Díky tomu, že máme školku přes cestu v rodiči pronajatém domečku se můžeme denně kochat tím, jak děti loví rybky, chodí po louce se zvětšovacími sklíčky a pozorují drobotinu, řežou dřevo na oheň, létají s padáčky, skáčou v kalužích, hrají divadla, staví teepee ... a dobíjet tak baterky na shánění sponzorů, rozptylování nekonečných obav a strachů či plánování dalších kroků a aktivit. Od září otevíráme také první smíšenou třídu ZŠ. Jak to všechno vypadá můžete mrknout zde: http://www.domraveniste.cz/, už je tam i nový jídelníček pro fajnšmejkry :o). Vzhledem k zájmu vás, kamarádů z MSK, začínáme uvažovat nad pobočkou někde pod lesem blízko Ostravy, č.p. zatím neznámé :o). Z Aničky se nám klube krásná slečna se silným hlasem a radostí ze života. Štěpánkovi trochu tuhne výraz ve tváři, když vidí, jak se ségra každým dnem přesouvá na delší vzdálenosti a bere do pusy jeho hasičské sirény, stavebnice a vlastně všechno nač dosáhne. Aktuálně už má dva zoubky, takže když se zakousne, není to jen tak, dostat svou hračku zpět, kde byla :o). Máme za sebou pár výletů na Valašsko, do Kopřivnice a přilehlého okolí a když vše dobře půjde, rádi bychom příští týden na dovolenou do Jeseníků. Anička začíná postupně rozumět tomu, že auto nejezdí na zvuk a kola se točí i když je ticho, tak si začínáme hrát, zpívat, básničkovat, lumpačit s bráchou v sedačkách apod., v jádru ale musíme napsat, že nám aktuálně nejlépe bylo a je doma. Třeba u bazénu, v lese nebo na zahradě s našimi běžci na slimáky, jak je trefně nazvala kamarádka. Anička je velmi ráda šmíruje a pak když se ozvou, řehtá se na celé kolo. Moc se jí líbí koupele všeho druhu-teplé, studené, v bazénu, ve vaně, ve sprše, v hrnci, zkrátka, kde je voda, tam je veselo. Štěpánek s narozením Aničky získal nové dovednosti, ze začátku často kojil, přebaloval a zavinoval svého broučka miminko a teď s ním zase trénuje Paci, paci, pacičky a další hrátky pro pokročilé. Na zahrádce nám hryzec vodní k nespokojenosti všech sežral celou první úrodu a tak jsme teď rádi, že už má dost a sklízíme krásné cukety, dýně, okurky, hrášek, dokonce nám v podhůří dozrály i sladké meruňky. S blížícím se podzimem budeme vyrážet do lesa pro ostružiny, rakytník a další dobroty. Velkou část léta je tu s námi i kamarádka ze Sydney Jessica, která se při své cestě kolem světa zamilovala do Markoušovic a z úvodních obav z ticha, tmy a lesa jsou po šesti týdnech radosti z dobrot, výpravy do přírody a rodina v Čechách :o) Kuba strávil léto v poměrně vysokém pracovním tempu a aktuálně pendluje mezi dvěma rozhlednami, tak uvidíme, jaký nadhled do budoucna přinesou. Přejeme vám všem krásný zbytek prázdnin a radostný krok pro další školní rok. Na fotky mrněte zde.

Už jsme čtyři :o)

Další krásný půl rok je za námi, podívali jsme se do Solné komory pod Dachsteinem v Rakousku, Štěpánek náš nadšený hasič oslavil třetí narozeniny v hasičském stylu, do dnes na oslavu a výšlap na rozhlednu vzpomíná a už několikrát jsme pekli další a další narozeninové dorty a v hasičských vestách doma sfoukávali svíčky a trénovali na příště. Štěpi s dědou si zasadil svůj první strom-je to meruňka, má období, kdy nasává, zná a píše všechny číslice a písmena, takže nemineme jediný dům bez toho, aniž bychom neidentifikovali číslo popisné (do nedávna jsme lezli pod auta a zkoumali výfuky, tak je to teď komfortnější :o)). Pomohli jsme zorganizovat a užili si několik akcí v Markoušovicích (Velká pardubická, dlabání dýní, výroba adventních věnců, historicky první rozsvícení vánočního stromu s muzikou ad.). Štěpánek si "jako vzal" svoji sestřenici Emču a měli hezkou valašskou svatbu, při které jsme si pěkně zatrsali. Přesto že jsme někdy řádili jako čerti s andílkem v náručí nás navštívil Ježíšek a donesl nám spoustu dárečků, Štěpánek trénuje lyžování, nejprve doma kolem domu a v tomto roce se vydal i do lyžařské školičky, mladý pan instruktor měl na konci hodiny velkou hlavu, protože vysvětloval kromě techniky jízdy na lyžích i to, jak funguje rolba, sněžná děla a další zajímavosti na svahu :). Absolvovali jsme hodně vánočních, novoročních nebo jen tak nějakých výšlapů a procházek a po jedné z nich se nám 23.ledna narodila Anička. Už tomu bude skoro měsíc, co posílila expedici VKŠ na VKŠA nebo VŠAK? Naše domácnost má opět nový rozměr, ze Štěpánka je velký brácha, který o Aničku pečuje a z nás dvojnásobní a velmi nadšení rodiče. Anička se má čile k světu-to dala najevo už svým rychlým příchodem, aktivně se hlásí o pravidelnou stravu, okouzluje nás svými úsměvy, trénuje na bříšku a taky plíce na zpívánky a je nám s ní moc krásně. Za dva týdny nás čeká další důležitý životní krok, Štěpánek jde poprvé do školky a o to zajímavější vše bude, že jde do naší vlastní mravenčí školky. Co je Mraveniště z.s. se můžete podívat zde: http://www.domraveniste.cz/ a jelikož s některými z vás už máme domluvené letní tábory a jiné aktivity, neboť bydlíte daleko na každodenní docházku, tak se moc těšíme na realizaci našich snů, plánů a taky na slíbenou viděnou :) Na fotky mrkněte zde.

02/2013-08/2014

Psali jsme, že se těšíme naviděnou na nové adrese a teď můžeme napsat, že si vaše návštěvy opravdu užíváme, děkujeme :o). Společně objevujeme krásy Podkrkonoší a mačkáme se v našem bytečku, kam se dobrých vejde haba děj :o). Jelikož už máme dlouho vybrané fotky, nebude dnešní článek dlouhý, abyste měli dost času na jejich shlédnutí... Některé mluví sami za sebe... Ze Štěpánka je zase větší kus samostatného parťáka, který se naučil jezdit na kole, vytáčet medík od včeliček, zavařovat mirabelky, zpívat si na záchodě a nejen tam a spousty dalších pro život nezbytných dovedností. U baráku, kde srnky dávají dobrou noc, přibyly 3 indičtí běžci, kterým se zatím moc běhat nechce, neboť jsou plaší, stále se schovávají a tak běháme my a nosíme jim slimáky, které ve velkém baští. Jinak se kolem domu často pohybuje parta 5-7 dětí z okolí a nejmladší člen Štěpánek se přehupuje do dalšího vývojového stádia tlupy, která jeden den houká a hasí co se dá, druhý den houká a jezdí sanitkou, chytá šneky a pořádá šnečí závody, sbírá slimáky pro kachny, opéká buřty a rohlíky nebo jen padá do potoka někdy i po hlavě. Kuba se věnuje eshopu a podnikání na vlastní pěst, takže ho máme o patro až dvě níž v domě a je to další nový rozměr našeho společného soužití, práce se mu daří a zdá se, že ho i baví, tak jsme rádi, že to zkusil a pustil se do toho. Verča ukončila školní rok ve svých kurzech angličtiny trošku předčasně skrze nevolnosti, které ohlásily nového člena rodiny, který se když všechno dobře půjde narodí v lednu. Teď už je naštěstí zase dobře a tak pokračuje ve výuce, ve výletování a bříško roste před očima. Štěpánek už uvolnil malou postýlku miminku a chodí ho pravidelně poslouchat a mazlit. Příští týden se těšíme na výlet do Solné komory a pohoří Dachstein v Rakousku a potom už další školní rok, pondělní kroužek hasičů, úterý a středa v ZOO a tak dál... Posíláme moc pozdravů do všech koutů republiky a těšíme se na echo o vás od vás. Slíbená fotodokumentace.

Ohlédnutí za uplynulými měsíci

Od našeho posledního zářijového článku už trochu vody uplynulo, všichni jsme papírově o rok starší (jestli se cítíme na 15 nebo na 80 se mění :o), zavřeli jsme několikero dveří a další otvíráme, zabydlujeme nové hnízdo, vítáme první symboly jara atd. Podzim, zima i nastupující jaro jsou u nás ve znamení změn, na podzim jsme se rozhodli přestěhovat, v zimě jsme to zrealizovali a jaro s sebou přináší nejen nové síly a energii, ale i příležitosti a možnosti, které se snažíme zachytit a uvést v život, to bychom ale předbíhali. S brušperskými Kuřátky, jsme v říjnu podnikly krásný výlet na farmu Bludička u Nového Jičína, kterou můžeme jen doporučit, děti i maminky si zajezdlily na koníkách, nakrmily osla, pochovaly morčátka a jiné zvířectvo. Další povedenou akcí byla Mikulášská besídka či lampiónový průvod za skřítkem Kaštánkem. Narozeninové oslavy Štěpánka a Kuby, kteří své jubilea spojili, probíhaly v kruhu rodinném a od té doby je Štěpi zaměstnán na dva úvazky. Když svleče kuchařskou zástěru a opustí prostor své kuchyňky, obléká pomyslný mundur popeláře a s neuvěřitelnou vervou a výdrží převáží kamínky a kaštany z popelnic na skládky. Prosinec byl kromě vůně cukroví protkán i posledními hodinami v tanečním studiu, posledními lekcemi angličtiny, Vánočními besídkami, které byly zároveň rozlučkami a intenzivními návštěvami všech blízkých, kteří ještě byli blízko a teď jsou pořád blízko, ale bydlí kousek dál. Na Vánoce jsme k babi a dědovi na Valachy odjeli se dvěma většími taškami a s těmi jsme také o týden později v Krkonoších už zůstali. Rozhodli jsme se pro rychlejší variantu stěhování do Markoušovic a Kuba naši expedici prozatím doplňuje o víkendech. Pravidelně zužitkovává to, co okoukal v Indii, což je vidět při každém příjezdu na nabalenosti auta, ze kterého když věci vyskládá, zaberou celou místnost! Klobouk dolů, Verča je potom třídí na necháme si x vyhodíme x uskladníme. Ježíšek asi o našich úmyslech věděl a tak nám pro jistotu nechal dárky pod všemi vánočními stromečky, abychom nepřišli zkrátka. No a od té doby nám doma pravidelně voní domácí chléb z pekárny, ze Štěpiho je kromě kuchaře a popeláře ještě lyžař, kterému podmínky nepřejí, ale mu to nevadí a trénuje si doma na koberci apod. Další oslavou v pořadí byla třicítka Verči, kterou jsme oslavili na baráčku v Markoušovicích za mezinárodní účasti, kterou zorganizoval Kuba, a ke zdárnému průběhu přispěla celá rodina. Večerní česko-francouzské zpívání a aktivity završila slivovice, která některé zúčastněné odbourala na celý následující den, ale chutnala a chutnat možná jednou zase bude. Podnikli jsme výlet na řezbářské závody do Adršpachu, do ZOO Dvůr Králové a tam se Verče tak zalíbilo, že tam jezdí od té chvíle pravidelně každé úterý a středu lektorovat angličtinu. Děda Zdeněk už si obstaral permanentku a dělají se Štěpánkem výlety za zvířátky. Tedy děda za zvířátky a Štěpánek prozkoumává zejména topení, větráky, zapínače, vypínače, výfuky, roury, kabely, svítidla a jiné technické vymoženosti, které jsou v pavilonech k vidění. Ještě že má děda technické vzdělání a dokáže odpovídat na jeho všetečné dotazy. Poslední týden v lednu jsme se intenzivně věnovali zabydlování v bytečku nad Verčinými rodiči, což se zdařilo. Pomalounku polehounku se díváme po okolí, oťukáváme si místní prostředí a domorodce. Verča vede několik kurzů angličtiny, vzali jsme kytaru do mateřského klubu Žaltmánek a budeme ji asi brát i příště, Kuba si zakládá s.r.o., aby mohl v divočině fungovat na volné vlastní noze, sníme o založení lesní školky, sžíváme se s prostorem, kde i když jste celý den venku a chcete někoho potkat se to většinou nepovede, s krásnou přírodou, novým vnímáním a organizací času, kdy zapomenout máslo neznamená 5minut chůze, ale 20minut jízdy autem, užíváme přítomnosti rodiny a možností, které společné soužití nabízí a spoustu dalšího. Někdy si stýskáme a je nám smutno, někdy to dře, ale důležité je si uvědomit, že realita je jen jedna a náboj ji dáváme my všichni tím, jak se k ní stavíme, jak o ní mluvíme, myslíme, jak si ji malujeme… a tak se můžeme radovat z toho, že je venku 10C, že se můžeme učit jezdit na kole, že jsme si o víkendu uvařili čaj z čerstvých kopřiv a nebo být naštvaní, že není zima když má být, že je všude bláto atd., na rtuť teploměru to ale bude mít pramalý vliv. Přejeme vám hezké dny a týdny a těšíme se naviděnou na nové adrese. Fotky zde...

PF 2014

Přátelé, kamarádi, rodino, přejeme vám příjemné svátky vánoční a pohodový rok 2014 plný dobrého zdraví, lidí i skutků :o). Těšíme se na další společné výpravy a zážitky. S láskou, VKŠ /Dear friends, we wish you Merry Christmas and Happy New Year 2014, full of good health, good people around you and enjoy the life with all its flavours :o). Lots of love, VKŠ :o)

Prázdniny jsou fuč a podzim mezi námi

Bude hezké ohlédnout se za slunečným létem, vysokými teplotami, které sem tam připomínaly tropický či subtropický podnebný pás, dlouhými večery, lítání po venku v tričku a kraťasech, grilovačkách, výletech všeho druhu či koupání kde se dalo… Vzhledem k tomu, že jsme se s velkou většinou „čtenářů“ tedy rodiny a kamarádů v létě potkali, nebudeme se rozepisovat neb jste v obraze a vy co jste malého Štěpána viděli naposledy v kočárku nebo vůbec ne, se koukejte hecnout a přijuchat, ať se můžeme poveselit osobně. Takže pouze stručný komentář k následujícím fotkám od A-Z. Markoušovice a okolí, Chorvatsko-konkrétně ostrov Čiovo, kde jsme se měli navzdory našemu nastavení první den (moře nám přišlo placaté a přemýšleli jsme, které Alpy jsou nejblíž) úžasně, Malá Bystřice a okolí, koupačky ve všech řekách a koupalištích poblíž Brušperka, cyklovýlet a termály na Oravici a dál každodenní radosti, objevy, novinky, činnosti či jinosti. Léto bylo krásné a podzim? Ten bude taky, protože přeci není špatné počasí pouze špatné oblečení a tak balíme gumáčky, pláštěnky a vyrážíme na víkend na Valachy připravit zásobu moštu na zimu. Neb bylo léto v okruhu našich známých velmi plodné (7 přírustků a 1 bude co nevidět, že Markétko?) moc vítáme nové lidičky na světě a přejeme, ať se jim tu s námi ostatními líbí, ať se těší dobrému zdraví a veselé náladě malým dětem vlastní. Těšíme se naviděnou a na fotky mrkněte zde.

Hurá prázdniny!!!

Když nevíš jak a kdy začít, začni hned a od začátku… Čím víc odkládáš, tím víc kupíš... a tak se nedáme více pobízet a jsme tady s dalším vydáním našeho zpravodaje. Od Velikonoc do prázdnin uplynulo hodně vody, takže letem světem jdeme na to. Klíčová slova jsou stále stejná: zdraví, výlety, rodina, kamarádi, učení, poznávání, užívání atd. pořadí je náhodné. V květnu jsme prozkoumali Jeseníky a to ve velkém-nejen provedením, ale i počtem účastníků, kteří se sjeli z Markoušovic, Malé Bystřice, Valašské Bystřice, Brušperku a Ostravy, vše propleteno rodinnými vazbami. Deštivé počasí přálo spíše výletům do jeskyní a koupání ve vnitřním bazéně. Ale i Karlovu Studánku či Rejvíz jsme si stihli prohlédnout a otestovat tak výletnickou krosnu pro Štěpánka. Vypadal v ní, že ho to docela baví a nás bavil taky, protože nosiči taťkovi šťoural klacíky do uší, zvedal kšiltovku, pobízel hija hija a zakrýval oči. Mluvení už jde malému členovi jedna radost, domluví se už i na hřišti s cizími lidmi. Že má hlas jak zvon nám ukazuje skoro každý den a jak si dává věci do souvislostí, je s ním čím dál tím větší sranda. Často sledujeme jaké má ve věcech jasno a když ne, tak pozoruje kdo co dělá, jak se u toho tváří, s kým tam je a začlení se až po prozkoumání terénu. Tak například reggae festival ve Slavičíně, který jsme navštívili při našem cyklovýletu sledoval asi 5minut a pak řekl: „Mamka hačí sem, taťka tady, boty dolů, pivo, lalala, tanyny, Pepi taky (to Pepi je Štěpi-tak jmenuje zatím sám sebe).“ A bylo vymalováno, užili jsme si to na výbornou. V režii našich dní se střídáme a ladíme naše harmonogramy, abychom trávili volný čas dohromady. V cyklosedačce s helmou byl Štěpi přes úvodní vylekání, kdy ho mamka štípla při zapínání helmy do krku, spokojen a dokonce si ve finále helmu bral i na snídani, aby byl připraven k odjezdu. To jsme zase prozkoumávali ekologickou vesnici Hostětín, kde jsme byli ubytováni v pasivním domě vedle moštárny a jezdili po okolí. Velký úspěch slavil vodní areál v Bojkovicích a všechny prameny různě zapáchající a chutnající vody v Luhačovicích. Tam jsme se skoro začínali schovávat když to malé dítě obcházelo všechny hosty se skleničkou a prosilo „ještě, ještě, další prosím, díky.“ Když to stejné začal předvádět na zahradní slavnosti akorát s pivem, museli jsme prostě připustit, že je náš a má splávek na ledacos. Mezi další pokroky patří další vyklubané zoubky, ano proto ty jantarové korálky na krku, od té doby, co je Štěpi nosí, nemá s prořezáváním zubů takové starosti. Jsme už třetí týden bez plenky, takže občas lovíme však víte co z pyžama, prahu dveří a jiných schovávaček. Malý pomocník si v kuchyni oblíbil loupání cibule a česneku, které mu opět pomohlo při léčení nachlazení. Červen měsíc dětí jsme patřičně oslavili nejen dětským dnem v Markoušovicích, ale i závěrečným výletem vláčkem Podhoráčkem s brušperskými Kuřátky, tancem na výroční Akademii studia, se kterým se Verča po několika letech prozatím rozloučila či piknikem s kamarády v hukvaldské oboře. Několik jarních víkendů trávili kluci společně u babi a dědy na Valašsku zatímco se mamka vzdělávala v práci s energií, léčení pomocí stravy či čínské medicíně. Ani jsme se nenadáli a jsou tu prázdniny, speciální doba spojená s rozletem, volností, vůní malin, koupáním a dlouhými dny i večery. My je odstartovali v Podkrkonoší, kde jsme navštívili medvědy na náchodském zámku, řemeslné dny v Žacléři a kamarády i rodinu všeho druhu. Zajuchali jsme si na vydařené svatbě Verči sestřenice v Mohelnici a naše nejbližší cesta povede k moři do Chorvatska. Po loňském úspěchu a nadšení z té nekonečné louže slané vody, jsme opět naladili na režim voda místo režimu hory a koncem týdne vyrazíme. Přejeme vám krásné léto a prázdninovou náladu! Těšíme se na vaše zážitky, novinky i společně strávené chvíle. Na fotky mrkněte zde.