Bula ze Savusavu

komunikace pres mobil selhava na vsech frontach, ale podarilo se nam zprovoznit jeden cesky telefon, na ktery chodi sms z cech, jeho cislo je +420603212992. Mailiky chodi a internet se v kazdem mestecku najit da. Co se tyce pocasi, tak nam to asi nikdo neuveri, ale Fiji jak ho zname z katalogu budeme znat zrejme taky jen z katalogu a pohlednic, protoze tu vitr prival tropicky destik, coz znamena v prekladu, ze leje cele dny a noci [az na par dni]...spadlo tu hadame zhruba tolik vody jako u nas za rok vcetne srazek snehovych, nekdy na dest nehledime a okukujeme jak se v nem chovat a tak i pres neprizen pocasi poznavame modrou lagunu, mestecko a pristav Savusavu, dnes vecer se chystame na mistni svatbu... V radiu slychame jak dest a voda vsude radi, ale my jsme ditka stesteny a presouvame se presne tam kam klidne mraky a pomalejsi vitr, takze se o nas nebojte, vse je v poradku. Momentalne prebyvame u rodiny pozarnika v peknem drevenem domku. Dneska jsme vyuzili snizeneho poctu srazek a vlhkosti k prani, ale pokud si predstavite prani jako v Evrope, nepodoba se tomu ani malicko. I presto ze srdce devcat zaplesalo kdyz uvidely pracku, do ted se pralo rucne, radost presla po jejim otevreni, bubny plne zelenych ras, plisne, voda ktera neodteka a zdimacka, ktera nezdime, teplou vodu jsme uvarily na sporaku, a pri vybraci v prstech u vytahovani pradla zjistili, ze ehm ehm pracka malounko probiji:o]] vse je ciste, nikoli vonave a snad bude i suche:o]]. Dnes prosvitava slunicko, snad se udrzi, oblast kolem Savusavu je moc hezka, v garazi nas cekaji kajaky a v zatim uzavrenem parku vodopady a hezke ciste plaze se zlutym piskem a kokosakama:o]. Zdravi vas lidozrouti a jina verbez :o] PS: Tesime se na zpravy a fotodokumentaci zimy v domovine, tak sem s tim. Mirne nam chybi snih a svarak, vlastne moooooc.

Par radek z Fiji

Prave jsme se doparili k netu, tak par radek z Fiji. Mame se dobrodruzne, Verunciny vyrazne rty mirne trapi mistni nezvykle pocasi, ale zvlada to bravurne a vlastne diky nim krasne zapada mezi mistni domorode zeny:-) Momentalne nas po prvnich krasnych dnech prudi zhorsene pocasi v podobe tropickeho cyklonu, coz znamena jiz 48h nepretrzitych provazu deste a zaplavy, nastesti vsude krom naseho stanoviste:-) Porad jsme u nasich prvnich poskytovatelu pristresi, takze jiz detailne poznavame mistni realny zivot, nejen jeho krasy, ale i to co normalni turista z rezortu asi nikdy nespatri. Mirne se nam tak zpozdi nas presun na severni ostrov do Savu Savu, kdyz pocasi dovoli, mame ho v planu v pondeli odpoledne a v utery rano budeme na miste. Uz zname celou rozvetvenou rodinu, snazime se zvladat mistni korenenou, palivou kuchyni, pereme v ruce a pradlo susime v 95% vlhkosti vzduchu, kazdou chvili prevlekame mokre obleceni a sledujeme jak se nase tela utuzuji bodanci mistniho hmyzu:-) Ale na druhou stranu jsme se koupali v nejteplejsim a nejslanejsim mori v zivote, poznali neskutecne dobre lidi, kteri daji druhum najist i kdyby meli byt sami hlady, uzivame si hojnosti vseho mozneho tropickeho ovoce, obdivujeme mistni modu, kterou mozna i poridime a vidime hromadu jinych vzacnych veci a lidskych vlastnosti, ktere se u nas uz moc casto nevidi. Mobily jsou stale zda se mimo hru, asi jak Kuba po smigrustu, takze nic a uz to lepsi nebude.

Jeste dulezitejsi upozorneni

Jsme v poradku na Fiji, ve meste Lautoka u prima lidicek. Ceske simkarty nam nefunguji vubec a zelandske neprijimaji sms, jde na ne jen prozvonit.

Na Fiji je to trochu jako na jine planete, opravdu silny zazitek, teplo a vlhkost vzduchu velika, komari sileni, ale lidska hrejivost a privetivost vsechno hoji, jsme prozatim s domorodci a sledujeme co a jak delaji a narozdil od Zelandu se ucime a cucime. Priroda je uplne jina, vsechny kvetiny,ktere prenasime v cechach z koutu do koutu pro dobre svetlo tu maji desitky metru, na stromech dostanete na banany, manga, kokosy, papriky, ananasy apod. zuzlate cukrovou trtinu a domy, ktere jsou moc moc skrome vybavene prekypuji dusevni naplnenosti lidi...Mame v planu vylet na ryby, navstevu lagun, dalsich rodin a internetove kavarny, abychom vedeli, jak se dari vam a jestli je i na nasi rodne hroude vse v poradku.

Pokud jste nam psali na cesky ci zelandsky telefon, preposlete prosim vzkazy a prani na email, ktery muzeme prozatim zkontrolovat v mistnich inetrnetovych kavarnach.

Posilame vam zhave pozdravy do mrazivych dni. Slunce v dusi:o]

Pozor, pozor, důležité upozornění

Přesun z Papamoa do Aucklandu a místní silvestrovské oslavy jsou zdárně za námi, všechno jsme vypili, skoro všechno snědli, proto navštivte prosincové album, kde jsme dodatečně doplnili fotky z těchto předešlých dnů. Protože Verunka i Kuba byli uplynulý rok moc hodní, Ježíšek jim dle toho nadělil:-) 2. ledna odlétáme na zaslouženou třítýdenní dovolenou na Fidži, juchůůůůůů:-)))) Z ryze praktických důvodů jsme se rozhodli nebrat notebook, takže se na čas odmlčíme a vše vám vynahradíme po návratu, který připadá na 23. leden, jestli se nám bude chtít vrátit:-) Na příjmu budeme na všech mobilních číslech a dle možností snad občas navštívíme emaily. Všem vám přejeme pohodový a úspěšný rok, pevné zdraví a komu by v příštích dnech byla zima, tak ho snad zahřeje u srdce představa jak se máme my:-)

PS: Koho by zajímalo něco málo o Fidži, kde leží, co tam jí, kolik je tam sněhu atd., tak stačí kliknout na ten zelený text "Fidži, juchůůůůůů:-))))".

Vánoční Vánoce...

ubývající čtverečky na kalendáři dní, které ještě budeme pracovat, naznačují příchod Vánoc. Teploty ve stínu se pohybují kolem 20C, řidiči automobilů, běžci i chodci nosí na hlavě čepice santy Clause, podél cest stojí karavany, ve kterých prodávají vánoční stromky, nazdobené domy podél ulic a přeplněné obchody vysílají jasné signály. I přesto nejde Evropanovi na rozum, jak je to možné?! Postrádá zasněžené pláně, vůni svařáčku, pečením cukroví provoněné domky, vánoční úklid, vůni Diavy-že Kubíčku:o)?, návštěvy rodiny a kamarádů a mnoho dalšího. Domek ve kterém bydlíme nejevil žádné známky příprav a naše paní domácí, která pracuje celých 10h týdně a má samostatnou dcerku je příliš zaneprázdněná, než aby ji připravila hezké Vánoce.

Rozhodli jsme se, že si Vánoční atmosféru vyrobíme jak jen to bude možné a po návratu z práce nebo z pláže se pouštěli do pečení lineckého cukroví, slaných tyčinek z listového těsta, objednávání mořské ryby a jiných radostí. Zejména pečení cukroví byla v místních podmínkách velká improvizace a velká sranda zároveň. Abychom si opatřili váleček na těsto, museli jsme vypít láhev vína (to byla oběť:o)), omýt z ní nálepky a naplnit ji teplou vodou, na vykrajování jsme použili skleničky, na prostředky víčko od jelenního lůje a pak už jsme váleli, mačkali, vykrajovali, pekli, hlídali u trouby, natírali a pečlivě schovávali nakonec. 23.12. jsme v 17hodin zavěsili rukavice na sadu, upozornili paní domácí, že zítra je náš Štědrý den a jeli hlídat jednu malou dvouletou holčičku, kde jsme zůstali do poledne 24.12. Cestou zpět jsme dokoupili nezbytné suroviny a už jsme si to šinuli k domovu. Zápach popelnice před barákem jsme proběhli, ale po otevření dvěří jsme zůstali stát jak opaření. Kupy věcí všude, neumyté nádobí, lepivo, smradlavo a nikde nikdo...Ještě, že jsme se předešlý den domlouvali...No nic, jedna přitroublá kiwačka nám Vánoce nezkazí, Kubík se chopil vysavače a čistících potřeb, ustrojil štědrovečerní tabuli a Verunka vyhlásila svým královstvím kuchyni. Paní domácí se doma objevila jen na pár minut v podvečer, vyvalila oči co to tam chystáme a víc jsme ji ten den neviděli. K večeři jsme zasedli kolem 19h a nevstali jsme od ní dřív jak ve čtvrt na devět. To jsme naházeli do auta pár dobrot a nabrali směr dům Jindry a Moniky. U nich nás čekalo překvapení v podobě doručené pošty z ČR včetně pár dárečků, břicha jsme nacpali cukrovím a podívali jsme se na českou pohádku Přes dvě pekla. Kolem půl 11 jsme naše plná bříška stěží přesunuli do auta a vyrazili na půlnoční do Taurangy. Přivítal nás v moderním stylu vystavěný kostel plný lidí, z nichž většinu tvořila mládež, holky, kluci, rodiny, lidi v teniskách, v kraťasech a přesně v tomto duchu i uvolněná nálada. Celou bohoslužbu zněly kostelem křesťanské songy hrané na elektrické kytary živou kapelou, všichni zpívali jak o závod a vlnili se do rytmu a atmosféra byla spíš než kostelová srovnatelná s fesťákem. Na velkoplošném plátně běžely vtipné klipy a všichni se celou dobu moc dobře bavili. Prostě žádná strojená ceremonie, ale parádně zkombinovaná víra se zábavou tak, že i kluci co tam přijeli nejspíš na skejtech neměli důvod odejít ani minutu před koncem. Pak už jsme rovnou cestou zamířili do postele odpočinout na první svátek vánoční:-) Vánoce jsme si udělali české, tak druhý den musel být zélandský. Posbírali jsme chlebíčky, cukroví a další vánoční dobroty, naložili do auta rybářské pruty, Jindru s Monikou a vyrazili na blízké útesy. Okamžitě nás všechny ovládla přímořská pohodička, kolem našich návnad se proháněly hejna půlmetrových rybiček, nad námi na útesech skákali z 8 metrů do moře místní kluci a na vlnkách se ladně vznášely krásné medůzy. Úlovek nebyl valný, ale všechny dobroty jsme zdárně zbaštili a se západem slunce jsme odpočinutí, nebo spíš příjemně unavení zakončili naše zélandské vánoční dny...