…a jak jsme spočítali, tak už Štěpánkem mohlo protéct kolem 200 litrů maminčina mlíčka! S jeho přibývající energií, nám dny s ním začínají ubíhat rychleji a rychleji, takže vám teď ve zkratce přiblížíme naše poslední dva měsíce, které se zdály spíše jako 2 týdny. Stačí se podívat na jeho první fotečky a ty dnešní a každému je hned jasné, že nám z něj roste pěkný chlapík a rarášek, ukazuje se, že energii asi pobral po obou rodičích Verunka už zase po trošce učí angličtinu, aby se jí všechny znalosti nevyplavily společně s mlíčkem a tak k nám pravidelně dochází její kolegyně z práce Vendulka, ze které si Štěpánek hned udělal oblíbenou tetu. Asi i proto aby se předvedl před takovýma návštěvama, vůbec nelení a zkouší co ty nožičky, ručičky a všechno ostatní dokáží, takže nám v půlce března už předvedl svůj první sud ze zad na bříško a hned v zápětí celou sérii, kdy se odkutálel z deky až na plovoučku, kde se poprvé hlavičkou seznámil s její tvrdostí. Dneska už dělá most na rukách a špičkách noh a oblíbené „hou“ „hou“ na kolínkách s občasným přistáním na nosíku. Všechno to pak průběžně předvádí i dalším návštěvám, které se za náma jezdí podívat. Byl tu Mareček Sácký s mamčou Gabkou, Igor Balcar s taťkou Jirkou a taky si Verunka se Štěpánkem udělali celodenní sraz s dalšíma miminkama z firmyNelinkou, Vašíkem a Maxem s maminkama, takže RPIC má o další generaci zaměstnanců postaráno. Mezitím nás začala trápit i nějaká škaredá vyrážka, se kterou si páni doktoři ani paní doktorky nevěděly rady, ale minulý týden jsme objevili na jižní Moravě kouzelného dědečka lékárníka, který nám umíchal mastičku, která už Štěpánkovi vrací růžové tvářičky a rodičům i celým rodinám úsměv. Takže jsme si rovnou udělali procházku vinicema, Štěpánek absolvoval svůj první oběd v hospodě a samozřejmě jsme očíhli i jeden sklípek, ze kterého jsme si odvezli několik tekutých suvenýrů Na dalších výletech jsme si udělali krásný den na přehradě Olešné u Frýdku, kde je ideální procházková trasa pro kočárek, přešli jsme celý Santov s výhledy na Valašské kopečky a neopomněli jsme návštěvy u Barči, Toma a Emičky. Emička se už chlubí svou, zatím nepříliš hustou, výstavkou prvních zoubků a culí se na všechny strany. Štěpánkovi předvádí jak se stavět na nožičky a spolu už kují pikle co budou v létě provádět babičce s dědou na zahradě. Velkou pohodku u nás v minulých týdnech zařídili taky děda Zdeněk s babičkou Jitkou, kteří tu jeden po druhém strávili skoro 14 dní v roli chův a že jim to šlo! Velikonoce se nesly v tradičním duchu šmigrůstu na Valašsku, takže Štěpánek vyfasoval svůj první maličký jalovec a dal mamince i babičce co proto. Tak za dva roky už bude velkou posilou pro taťku Kubu, který tradičně vyrazil ráno kolem osmé a návrat zvládl „už“ kolem půl deváté večer, no každý rok je to delší a delší Ale zase stihl se Zbyňou domluvit montáž pracovního koutu do obýváku a skříně do Štěpánkova pokoje, takže naše hnízdo už je zase o kus kompletnější a pokojíček se už pomalu chystá na Štěpánka. I když kdo ví, zimu nám tu dost znepříjemnili čudilové, kteří ve svých kotlích pálí bůhví co, tak uvidíme kde budeme trávit tu příští Každopádně ať nás vítr zavane kamkoli, s sebou všude bereme kytaru a klavír, protože se Štěpánek ukazuje jako velký muzikant a každý den s maminkou muzicíruje dokud nepřehrají celý zpěvník. Tak to byly letem světem naše poslední dva měsíce a tady mrkněte na pár fotek, ať vidíte jak vypadá 9 kilo radosti jménem Štěpánek, které vás většinou hned mezi dveřmi pozdraví zdviženou ručičkou ve stylu ahóój.
Žádné komentáře:
Okomentovat